Kdy

Kde

Co

Vyhledávání podle textu

Klíčová slova

13 záznamů

Zobrazit maximálně  5 záznamů 10 záznamů 20 záznamů 30 záznamů 40 záznamů 50 záznamů

1

Třídění:

Název

Počátek

Konec

Událost: Malá doba ledová 1 2 3 4 5 1301 - 1850    Malá doba ledová (The Little Ice Age) bylo chladné období trvající přibližně od 14. století do roku 1850. Některé zdroje zmiňují trvání v období 1550 – 1850. Toto chladné období nastoupilo po teplejší éře zvané Středověké klimatické optimum, spojené s vrcholem sluneční aktivity. Začalo postupným nárůstem hmoty ledovců v Severním Atlantiku, stejně jako v Grónsku. Jako předvoj těchto událostí bývají uváděny tři roky trvající prudké lijáky, které začaly v roce 1315, a nepředvídatelné změny počasí v severní Evropě. Malá doba ledová přinesla velmi chladné zimy, které jsou zdokumentovány jak v Ev...

Událost: Změny koryta Žluté řeky 1 2 3 4 5 1301 - 1853    V ploché krajině dolního toku změnila Žlutá řeka za uplynulá tisíciletí několikrát dramaticky svůj běh. V nejstarších dobách do roku 602 př. n. l. tekla od dnešního Čeng-čou podél východního úpatí hor téměř k severu. Poté měnila svůj tok v letech 11, 893, 1048 a 1194, kdy probíhala zhruba v dnešním směru, ale o něco severněji. Výrazné změny nastaly v letech 1289 a 1324, kdy Žlutá řeka obrátila od Kchaj-fengu svůj tok k jihovýchodu a spolu s řekou Chuaj se vlévala do moře jižně od Šantungského poloostrova. Od roku 1853 teče (vyjma krátkého období na přelomu 30. a 40. let) v nynějším korytě.

Událost: Šíření moru po Evropě 1 2 3 4 5 1347 - 1721    V roce 1347 byl mor (zvaný též černá smrt) poprvé zaznamenán v Cařihradu a Trapezuntu, tedy ve městech, která měla čilý obchodní styk s asijským východem. V samotném Janově a taktéž v Benátkách se mor poprvé objevil na přelomu let 1347/1348. Z Itálie se šířil během roku 1348 a 1349 do jižní Francie a z ní na Pyrenejský poloostrov, na sever Francie a na britské ostrovy, ale také na sever od Alp do jižního Německa a středního Podunají. Na Balkán se souběžně šířila nákaza z Řecka. Koncem roku 1349 již byla morem nakažena polovina Evropy. Do roku 1352 se pak dostala nákaza i do severovýchodní E...

Událost: Život Galilea Galileiho 1 2 3 4 5 15. 02. 1564 - 08. 01. 1642    Galileo Galilei byl italský fyzik a astronom. Matematicky formuloval zákon o volném pádu těles a zákon setrvačnosti. Objevil nezávislost doby kmitu kyvadla na amplitudě. Do astronomických pozorování zavedl dalekohled vlastní konstrukce (objevil mimo jiné 4 měsíce Jupitera, prstence Saturna, skvrny na Slunci ad.). Byl zastáncem přesných experimentálních měření. Pro svůj heliocentrický názor se dostal do konfliktu s církví.

Událost: Život Wilhelma Schickarda 1 2 3 4 5 22. 04. 1592 - 23. 10. 1635    Wilhelm Schickard patřil mezi průkopníky mechanických kalkulaček. V roce vynalezl 1623 "počítací hodiny" - mechanickou kalkulačku, která pracovala již se systémem plovoucí řádové čárky. Z jeho práce je dochována pouze dokumentace, jelikož dva (údajně)sestavené prototypy se poděly neznámo kam. V roce 1960 však byl podle popisu v nalezených dopisech, které adresoval svému příteli Johanu Keplerovi, sestrojen fungující mechanický počítací stroj.

Událost: Život René Descartese 1 2 3 4 5 31. 03. 1596 - 11. 02. 1650    René Descartes byl francouzský filozof, matematik a fyzik. Je považován za zakladatele analytické geometrie. Je také autorem výroku „Myslím, tedy jsem“ (lat. Cogito ergo sum), který si při svém bádání stanovil jako prvopočátek všeho a od nějž dále rozvíjel své teorie. Zastánce dualismu - na základě všeho jsou dvě substance (myslící substance a hmotná substance).

Událost: Od Nového Holandska k Australskému svazu 1 2 3 4 5 1606 - 1901    V roce 1606 založila nizozemská Východoindická společnost na severozápadním pobřeží Austrálie kolonii Nové Holandsko. Problémem této kolonie byly zejména omezené možnosti Holandska a fakt nevhodných podmínek pro existenci lidského osídlení. V roce 1770 vyhlásil James Cook celý kontinent britskou kolonií. Zřízením trestanecké kolonie v roce 1788 začaly koloniální dějiny Austrálie. Trestanecké transporty byly ukončeny roku 1840. V letech 1824 až 1859 vznikly britské kolonie Nový Jižní Wales, Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Victoria a Queensland. Bílí osadníci narazili při svém příjezdu ...

Událost: Život Blaise Pascala 1 2 3 4 5 19. 06. 1623 - 19. 08. 1662    Blaise Pascal byl význačný francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof. Je také konstruktérem první doložené kalkulačky.

Událost: Život Christiana Huygense 1 2 3 4 5 14. 04. 1629 - 08. 07. 1695    Nizozemský fyzik a matematik. Proslul nejvíce svými pracemi v oblasti vlnové teorie světla. Sestrojil první kyvadlové hodiny, zabýval se astronomií (mj. objevil prstence planety Saturn a jeho největší měsíc titan. Známý je i svými pracemi v matematice.

Událost: Robert Hooke a jeho přínos vědě a technice 1 2 3 4 5 1635 - 1703    Robert Hooke se narodil 18. července 1635. Začal studovat v Oxfordu, kde upoutal pozornost anglického fyzika a chemika R. Boyla. V 60. letech 17. století začal v Londýně rozvíjet svou činnost Royal Society, jejímž členem se Hooke stal v roce 1663. Byl jedním z prvních, kdo použil mikroskop pro vědecká pozorování . Robert Hooke zemřel 3. března 1703 v Londýně.

Událost: Blaise Pascal ve svých 19 letech sestrojuje počítací stroj nazývaný Pascalina 1 2 3 4 5 1642    I když za vynálezce prvního mechanického počítacího stroje se dnes považuje Wilhelm Schickard, Pascalova kalkulačka má své nezastupitelné místo v historii výpočetní techniky. Její fungující prototypy jsou dodnes uchovány. Pomocí stroje bylo možno pouze sčítat a odčítat šesticiferná čísla.

Událost: Život Isaaca Newtona 1 2 3 4 5 04. 01. 1643 - 31. 03. 1727    Sir Isaac Newton byl pravděpodobně největší fyzik druhé poloviny 17. století a první poloviny století 18. Objevitel tří pohybových zákonů klasické mechaniky (zákon setrvačnosti, zákon síly, zákon akce a reakce). Na základě studia prací Johana Keplera a Galileo Galileiho formuloval vztah pro gravitační sílu působící mezi dvěmi hmotnými tělesy (Newtonův gravitační zákon), kterým vysvětlil zákony pohybu planet a zákon volného pádu. Jeho práce se soustředila i do oblasti optiky. Zkonstruoval zrcadlový dalekohled (1671 -1676), objevil barevné spektrum (1666), předložil korpuskulární teorii světl...

Událost: Torricelli měří tlak vzduchu 1 2 3 4 5 1644    Italský fyzik Evangelista Torricelli navázal na pokusy prováděné se svým kolegou Vincenzem Vivianim v roce 1643 a objevil princip měření atmosférického tlaku. Jeho pokusy jsou konstrukčním základem rtuťových barometrů.